„Proč jsem pořád sama?“
Tuto otázku klienti často kladou psycholožce a expertce na mezilidské
vztahy Margaret Paul, Ph.D.
Obvykle dodávají, jak dlouho se snažili najít milujícího partnera, někdy se
obávají, že jsou „příliš staří“, a často mluví o osamělosti a nízkém sebevědomí.
„Nevím, co dělám špatně,“ napsala jí nedávno jedna žena. „Moji
přátelé mi říkají, že jsem atraktivní, laskavá a zdá se, že mám všechno, a
nedokážou přijít na to, co je špatně. Přála bych si, abych to dokázala změnit!
Cítím se zoufalá a méněcenná.“ Poslední věta vysvětluje, co se děje: Cítím
zoufalství a méněcennost.
Nedostatek sebelásky je základním problémem
Tato žena myslí, že se cítí zoufalá a málo sebevědomá,
protože není ve vztahu, ale pravdou je, že tyto pocity pocházejí z nedostatku
sebelásky a ten je také hlavním důvodem, proč se mnoho lidí marně snaží najít trvalé
vztahy.
Nedostatek sebelásky má mnoho podob. Odsuzujeme sami sebe,
obracíme se ke závislostem jako je alkohol nebo prášky, abychom se vyhnuli svým negativním
pocitům, a činíme ostatní odpovědnými za náš pocit štěstí, bezpečí a vlastní
hodnoty. Tím se skutečně odmítáme, a proto se cítíme zoufalí a neschopní.
Energie zoufalství a nedostatku sebevědomí lidi odpuzuje. Je
to energie, která říká druhé osobě: „Musíš mě udělat šťastným, dát mi pocit bezpečí
a celistvosti. To, abych se cítil dobře, je tvoje zodpovědnost.“
Navzájem se přitahujeme podle toho, jakou vyzařujeme
energii. Buď je to energie nedostatku sebelásky, nebo bezpodmínečné sebelásky,
kterou lidé někdy mylně považují za sobectví. Ale jen ten, kdo miluje sám sebe,
může milovat ostatní. Při nedostatku
sebelásky budete přitahovat lidi, kteří jsou na tom stejně, ale pravděpodobně
pro sebe nebudete navzájem atraktivní. Možná vás zaujmou lidé, kteří se mají
rádi a vytvářejí své vlastní štěstí a pohodu, ale vy je nebudete zajímat,
protože nechtějí mít odpovědnost za vaše štěstí a pohodu.
Nejde o to, abyste na sobě něco opravovali. Jde o to, abyste
si dovolili se milovat
Vaše pravé já – podstata vaší duše – je perfektní a vůbec se
nemusí opravovat. Tato část s vámi často komunikuje prostřednictvím pocitů,
takže když se sami odmítáte, odmítáte i tuto krásnou, cítící část a vyhýbáte se
odpovědnosti za své pocity. To vede k zoufalství a pocitu méněcennosti.
I když možná věříte, že jste zoufalí a trpíte nedostatkem
sebevědomí, protože nemáte partnera, pravdou je, že tyto pocity vyplývají ze
způsobu, jakým se chováte. A abyste se osvobodili od negativních pocitů,
partner není to, co potřebujete. Potřebujete lásku – ale uzdraví vás láska
k sobě.
Pokud si představíte nejcitlivější část vaší psychiky jako „vnitřní
dítě“, uzdravení znamená rozhodnout se převzít odpovědnost za milování svého
vnitřního dítěte – svého vlastního já. To znamená poznat a přijmout, kdo jste
ve své podstatě, spíše než pokračovat v odsuzování sebe sama. Potřebujete se naučit,
jak se soustředit ve svém těle, abyste mohli vnímat své pocity, stejně jako
kdybyste chtěli být pečujícím rodičem, a měli byste proto zapnutý dětský
monitor. Milovat sebe znamená, že máte zapnutou vnitřní chůvičku, takže se
můžete věnovat svým pocitům, kdykoli cítíte něco méně než mír, uvědomit si, jak
si způsobujete úzkost, depresi, vinu, hanbu, zoufalství, hněv, osamělost nebo
prázdnotu. Znamená to věnovat se spíše vašim pocitům, než propadat závislostem,
a znamená to, že nikoho jiného nečiníte zodpovědným za vaše pocity.
Jakmile se naučíte raději milovat sami sebe než se odmítat,
zjistíte, že se setkáváte s vhodnými partnery. To se mnohokrát potvrdilo u
těch lidí, kteří na sobě konečně začali pracovat, aby pochopili a uzdravili své
vnitřní dítě a naučili se vnímat, oceňovat a milovat sami sebe.
Při hledání partnera vám pomůže, když se naučíte naslouchat
a věřit své intuici. Více informací naleznete v článku 5 způsobů, jak
poslouchat své instinkty při hledání partnera
Přidej první komentář