Ve světě moderní medicíny se znovu vracíme k dávno používaným
prostředkům. Mluvím o mědi. Před tisíci lety ji Egypťané užívali ke sterilizaci
pitné vody. Starověcí Římané, Aztékové a Řekové ji také používali k lékařským
účelům. Měď totiž při kontaktu ničí mnoho choroboplodných zárodků. Teď je zpět
v nemocnicích.
Jednou z hlavních příčin, jak můžeme onemocnět je, že se v okolním
prostředí dotkneme nějakého povrchu, na kterém se nacházejí patogeny, které
mohou na tvrdém povrchu přežívat velmi dlouho. Vyskytují se například ve veřejných
dopravních prostředcích a budovách, kde jsou na držadlech, madlech a klikách u
dveří, apod. To platí zejména o nemocnicích.
Bill Keevil je mikrobiolog na Southampton University v
Británii. Zkoumá vlastnosti mědi, která ničí choroboplodné zárodky. Keevil
poukazuje na studie, které porovnávají míru infekce v amerických nemocnicích,
které používají měděné povrchy, a těch, které ji nepoužívají. „Bylo zjištěno,
že slitiny mědi snížily míru infekce o 58 procent. Takže se ukázalo, že v nemocním
prostředí odvádějí slitiny mědi skvělou práci v prevenci infekce.“
Ve studii, která byla publikovaná v časopise mBio,
Keevil a jeho tým zjistili, že měděné povrchy mohou rychle zabít koronavirus
229E. Možná jmenovitě nevíte, co to je coronavirus 229E. Pokud jste ale někdy
měli sezónní chřipku nebo závažnější zápal plic, byli jste s ním v kontaktu. Koronavirus
229E také úzce souvisí s patogenem, který způsobuje SARS a MERS.
Keevil vysvětluje, že ionty mědi – elektricky nabité
molekuly – zahubí nebezpečné viry ničením jejich genetického materiálu. Měděné
ionty to dělají interakcí s kyslíkem a změnou molekul kyslíku. Výsledkem je, že
virové buňky nemohou mutovat. „Tyto ionty jsou schopny udělat otvory v buněčných membránách,
vstoupit do buňky a zničit její nukleovou kyselinu. Tak buňky úplně zlikviduje.
Neexistuje žádná šance, že by buňka mohla zmutovat a stát se rezistentní, a
tento proces je nevratný. Chemie je tedy fantastická.“ Keevil poznamenává, že
starověké civilizace věděly o vlastnostech mědi, zabíjející patogeny. Možná
však neměli pro tuto její vlastnost vědecké vysvětlení.
Vědci z amerického National Institute of Health zveřejnili na
svých webových stránkách články o nejstarším zaznamenaném lékařském použití
mědi. Uvedli, že její využití je zaznamenáno v egyptské lékařské knize napsané
asi před 4000 lety. Kniha popisuje, jak pomocí mědi sterilizovali rány a pitnou
vodu.
Keevil říká, že dřívější generace stavitelů ve Spojených
státech měly tyto znalosti o mědi také. Proto se jako stavební materiály často
používaly slitiny mědi, například mosaz. Ale modernější stavitelé přestali měď
a slitiny mědi používat. Jsou totiž dražší než jiné stavební materiály. Bill
Keevil však říká, že měď může nemocnicím ušetřit peníze. Jejich další náklady
na boj s infekcí klesnou, včetně léků na léčbu. Ještě důležitější však je, že onemocní
méně lidí.
Návrat mědi může byt velmi přínosný. Je krásná, nerezaví, a
je antiseptická. Hodí se k využití ve stavebnictví, v potravinářském průmyslu
i v domácnosti.
Mnoho lidí, kteří se zajímají o alternativní léčení, má
plátky mědi ve své lékárničce. Dají se použít na hnisající a nehojící se rány,
například bércové vředy, na které se mohou plátky připevnit. Dobré zkušenosti
jsou také s přiložením na patní ostruhy nebo na modřiny. Měděné plátky se dají
sehnat v některých prodejnách produktů alternativní medicíny.
Obranyschopnost a imunitu našeho organizmu můžeme podporovat
mnoha přírodními způsoby. Jestli chcete předcházet nemocem, mohl by vás zajímat
článek 4 tipy, jak se vyhnout podzimnímu nachlazení
Přidej první komentář