Měď nám může pomoci v boji s viry – ničí je pouhým kontaktem

• Sdílet na Facebooku
• Twitter
• Sdílet na Google+

Ve světě moderní medicíny se znovu vracíme k dávno používaným prostředkům. Mluvím o mědi. Před tisíci lety ji Egypťané užívali ke sterilizaci pitné vody. Starověcí Římané, Aztékové a Řekové ji také používali k lékařským účelům. Měď totiž při kontaktu ničí mnoho choroboplodných zárodků. Teď je zpět v nemocnicích.

Jednou z hlavních příčin, jak můžeme onemocnět je, že se v okolním prostředí dotkneme nějakého povrchu, na kterém se nacházejí patogeny, které mohou na tvrdém povrchu přežívat velmi dlouho. Vyskytují se například ve veřejných dopravních prostředcích a budovách, kde jsou na držadlech, madlech a klikách u dveří, apod. To platí zejména o nemocnicích.

Bill Keevil je mikrobiolog na Southampton University v Británii. Zkoumá vlastnosti mědi, která ničí choroboplodné zárodky. Keevil poukazuje na studie, které porovnávají míru infekce v amerických nemocnicích, které používají měděné povrchy, a těch, které ji nepoužívají. „Bylo zjištěno, že slitiny mědi snížily míru infekce o 58 procent. Takže se ukázalo, že v nemocním prostředí odvádějí slitiny mědi skvělou práci v prevenci infekce.“

Ve studii, která byla publikovaná v časopise mBio, Keevil a jeho tým zjistili, že měděné povrchy mohou rychle zabít koronavirus 229E. Možná jmenovitě nevíte, co to je coronavirus 229E. Pokud jste ale někdy měli sezónní chřipku nebo závažnější zápal plic, byli jste s ním v kontaktu. Koronavirus 229E také úzce souvisí s patogenem, který způsobuje SARS a MERS.

Keevil vysvětluje, že ionty mědi - elektricky nabité molekuly - zahubí nebezpečné viry ničením jejich genetického materiálu. Měděné ionty to dělají interakcí s kyslíkem a změnou molekul kyslíku. Výsledkem je, že virové buňky nemohou mutovat. „Tyto ionty jsou schopny udělat otvory v buněčných membránách, vstoupit do buňky a zničit její nukleovou kyselinu. Tak buňky úplně zlikviduje. Neexistuje žádná šance, že by buňka mohla zmutovat a stát se rezistentní, a tento proces je nevratný. Chemie je tedy fantastická.“ Keevil poznamenává, že starověké civilizace věděly o vlastnostech mědi, zabíjející patogeny. Možná však neměli pro tuto její vlastnost vědecké vysvětlení.

Vědci z amerického National Institute of Health zveřejnili na svých webových stránkách články o nejstarším zaznamenaném lékařském použití mědi. Uvedli, že její využití je zaznamenáno v egyptské lékařské knize napsané asi před 4000 lety. Kniha popisuje, jak pomocí mědi sterilizovali rány a pitnou vodu.

Keevil říká, že dřívější generace stavitelů ve Spojených státech měly tyto znalosti o mědi také. Proto se jako stavební materiály často používaly slitiny mědi, například mosaz. Ale modernější stavitelé přestali měď a slitiny mědi používat. Jsou totiž dražší než jiné stavební materiály. Bill Keevil však říká, že měď může nemocnicím ušetřit peníze. Jejich další náklady na boj s infekcí klesnou, včetně léků na léčbu. Ještě důležitější však je, že onemocní méně lidí.

Návrat mědi může byt velmi přínosný. Je krásná, nerezaví, a je antiseptická. Hodí se k využití ve stavebnictví, v potravinářském průmyslu i v domácnosti.

Mnoho lidí, kteří se zajímají o alternativní léčení, má plátky mědi ve své lékárničce. Dají se použít na hnisající a nehojící se rány, například bércové vředy, na které se mohou plátky připevnit. Dobré zkušenosti jsou také s přiložením na patní ostruhy nebo na modřiny. Měděné plátky se dají sehnat v některých prodejnách produktů alternativní medicíny.

Obranyschopnost a imunitu našeho organizmu můžeme podporovat mnoha přírodními způsoby. Jestli chcete předcházet nemocem, mohl by vás zajímat článek 4 tipy, jak se vyhnout podzimnímu nachlazení