Láska nemá žádná omezení, žádný tvar ani žádné podmínky.
Kdybychom tomu porozuměli, neměli bychom potřebu utápět se v lítosti a
léčit si zklamání v lásce čokoládovou zmrzlinou a smutnými romantickými filmy. Nejsmrtelnější zabiják vztahů má jméno – připoutanost. Ze začátku
ji můžeme považovat za lásku, ale později se projeví jako žárlivost a
žádostivost. V podstatě se jedná o nadměrné emoční nebo psychologické
spoléhání se na partnera.
Připoutanost nás nutí věřit, že nemůžeme žít bez osoby,
kterou milujeme. A to dostává oba partnery do nebezpečné pasti. Když jsme tak
hluboce „zamilovaní“, zapomínáme na důležitost sebe a svých potřeb, protože přikládáme váhu hlavně potěšení našeho partnera. Když milujeme bezpodmínečně, bolest
připoutanosti nás nemůže ovlivnit.
Bezvýhradně milovat je přijetí všeho, co je. Když
nemůžeme někoho přijmout se vším, čím je, začneme se snažit ho změnit a jsme
přesvědčení, že všechno víme nejlépe. To je často začátek toxických vztahů.
Udržet čistou lásku, aby se nezměnila v připoutanost, není snadné, ale zde vám
nabízíme 4 z málo známých tajemství, která si musíte uvědomit, než bude
příliš pozdě.
1) Zeptejte se sami sebe, co jste cítili prvních pár dní po
setkání se svým miláčkem
Pokud si nepamatujete své pocity, ale jen vzpomínky a
zážitky, nebo vzhled tohoto konkrétního člověka, měla byste to chápat jako
výstražné znamení.
Když poprvé prožíváme euforii ze „zamilování“ do této osoby,
máme obrovský pocit svobody a štěstí. Naše smysly se zostřují a celý svět
vnímáme jako „dokonalý“. Je důležité si pamatovat, jaké štěstí jste cítili,
aniž by dotyčný člověk byl fyzicky přítomný. Je podstatné zkusit si vzpomenout,
jak zamilovanost zvýšila vaši vděčnost životu, a to pouhou myšlenkou na tohoto mimořádného
muže.
2) Když někoho opravdu milujeme, nemělo by to mít žádné
hranice
Měli bychom být schopni někoho milovat tak opravdově, že by
nás jen myšlenka na něj měla uspokojit. Když jsme k někomu silně
připoutaní, neustále toužíme po tom, aby byl stále blízko nás. Toužíme po něm a
zapomínáme na dar samoty. Prostě vědět, kde je, nestačí. A to je nebezpečné.
Jakmile se naučíme a přijmeme, že láska nemá hranice a lze ji prožívat na
vzdálenost světelných let, pochopíme, jak je důležité dát prostor svobodě.
Nejen pro našeho miláčka, ale i pro sebe.
3) Bezpodmínečná
láska znamená přijetí nedokonalosti
Bezpodmínečná láska chápe, že nic není dokonalé, ale v tom
je dokonalost. Připoutanost je velmi kritická, posuzující, kontrolující a
vážná. Pokud někdy zjistíte, že děláte rozhodnutí za svého blízkého, nebo když mu
dáváte lekce, jak se změnit nebo jak více plnit vaše očekávání, jste na cestě k
trápení.
Bezpodmínečná láska k druhému nám nikdy nedovolí jít po cestě
připoutanosti. Miluje vše tak, jak to je, dokonce i ten podivný malíček nebo ulomený
zub. Bezvýhradně miluje tu tvář pomačkanou spánkem, a způsob, jakým se
vypořádává se svými problémy, způsob, jakým pláče nebo způsob, jak šílí, když
něco nejde podle něj. Bezpodmínečná láska je trpělivá, laskavá a soucitná ve
všech oblastech života. Žije a nechá žít. Miluje vše, co je, a vše, co kdy
bude.
Poslední tajemství je nejdůležitější – a nemělo by se na něj
nikdy zapomínat.
4) Bezpodmínečná láska je všeobjímající
Zahrnuje vše, to znamená, že musí zahrnovat i vás. Bezpodmínečná
láska není možná bez lásky k sobě a bez sebe-přijetí. Před zdůrazňováním
učení o bezpodmínečné lásce se musíte sami považovat za součást této
všeobjímající lásky. Integrace bezpodmínečné lásky má sílu osvobodit lidstvo od
mnohých připoutání a má schopnost uzdravovat a dávat život prostřednictvím lásky.
Někomu víc vyhovuje výraz „bezpříčinná“ láska. Není to láska k někomu nebo
něčemu, ale stav duše.
Vděčnost existenci hraje v našem životě důležitou roli.
Naopak, jak kritizování sebe, tak kritizování
vašeho partnera (nebo jiných) přináší to, co nechcete, víc než to, co chcete. Přečtěte
si také článek Vděčnost vám může pomoci stále milovat vašeho partnera
Přidej první komentář