Pravdou je, že existují chvíle, kdy
i ten nejlepší z nás
se chová tak, že je to druhým lidem nepříjemné. Přitom si to vůbec nemusí
uvědomovat. Dobrou zprávou je, že s malou sebereflexí a žádostí o zpětnou vazbu
od ostatních si můžeme tyto návyky uvědomit a vymýtit je, abychom se mohli stát
správnějšími lidmi. Zde jsou některé z nejčastějších typů chování, kterých se
lidé dopouštějí a skutečně tak ubližují těm, kteří jsou kolem nich. Je ale
možné je změnit k lepšímu.
1) Jste
vždy sarkastická
Kousavá poznámka doprovázená smíchem, se nám může líbit
v komedii v televizi. Někteří možná touží, aby byli také tak vtipní.
Myslí si, že když nebudou používat sarkasmus, budou nudní. Ale pravda je, že
to, co je zábavné v televizním pořadu, nemusí být nutně vtipné v reálném
životě. Když je taková poznámka určena vám, tak bolí.
Může se to stát zvykem pro lidi, kteří pracují v prostředí,
kde převládá tvrdost a skrývání emocí. Jedovaté škádlení,
i kdyby nebylo míněno zle, můžeme začít pociťovat jako skryté nepřátelství.
Náprava:
Všichni víme, jak nepříjemné je být terčem takových poznámek, zvlášť když jsme
ve zranitelném rozpoložení. Proto než otevřete ústa, zeptejte se sami sebe:
„Jak bych se cítila, kdybych se někomu svěřila se svým životem nebo
myšlenkami, a on mi dal takovou odpověď?“
2) Vyhýbáte
se přímému řešení konfliktu
Konflikt je nepohodlný. Nechceme se zabývat nepříjemnými
situacemi přímo a tak vymýšlíme způsoby, jak je obejít. Ale pokud nenazýváte
věci pravými jmény a přitom se chováte nepřátelsky, mrzutě, tvrdohlavě a lehce
urážlivě, problém se tím jenom zvětší. Pasivní agresivita je bolestivá a nikomu
nepomůže. Je to rakovina ve vztazích.
Náprava: Vězte, že nepříjemné rozhovory jsou v našich hlavách
horší než ve skutečnosti. Jednoduše v tom nemáme dostatek praxe. Čím častěji
povedeme takové rozhovory, tím snadnější to pro nás bude. Až se vám příště
nebude něco líbit, zeptejte se sami sebe: „Jak to mohu říci tak, aby to
bylo laskavé a užitečné?“
3) Ve
všem vidíte soupeření
Je rozdíl, jestliže někomu popíšete, jak jste prožili podobnou
situaci, jako má on nebo se mu snažíte dokázat, jak jste to měli ještě horší.
V prvním případě nabízíte empatii a porozumění dané situaci, v druhém
případě jde o rivalitu. Zdá se, jako bychom měli zdánlivě objektivní metr na to,
co je horší. Například tělesné zdravotní potíže nám připadají závažnější než obtíže
v oblasti duševního zdraví. Někdy jsme naplněni rozhořčením, že takový člověk
přehání a my sami jsme prožili horší věci. Nebo někdy skutečně věříme, že někdo
je slabý a měl by se s tím vyrovnat, jako jsme to udělali my sami.
Důležité je, abychom si uvědomili, že bolest není soupeření. Bolest
je vždy bolestí. Když se někoho snažíme přesvědčit, že jeho situace není tak
špatná, fakticky zlehčujeme jeho zkušenosti a odcizujeme se.
Náprava: Uvědomte si, proč máte pocit, že je třeba
„soutěžit“. Je to proto, že je to jediný způsob, jak se sami cítit
lépe? Někdy je upřímnost sám k sobě tím nejlepším darem, který si můžeme
dát. Tímto způsobem můžeme opravdu najít empatii pro sebe i pro ostatní.
Pokud je pro někoho těžké vyjádřit soucit, je možné se zeptat:
„Co bych chtěla, aby mi někdo řekl, kdybych byla v takové situaci?“
4) Všechno
obracíte v legraci
Všichni jsme se setkali s osobou, která si musí ze všeho dělat legraci,
i z těch nejzávažnějších a nejsmutnějších věcí. Možná je to proto, že nevíme,
jak se k této situací postavit a cítíme se nepohodlně. Proto se schováme za
zástěrku lehkomyslnosti.
Náprava:
Je v pořádku, když nemáte odpověď na všechno právě teď. Jednoduše řekněte:
„Cítím se trochu nepohodlně a nejistě, protože na tohle nejsem zvyklá.“
Je to mnohem více pravdivé než smích a takto můžete pomoci svému blízkému a
prohloubit svůj vztah s ním. I vy jste jenom člověk.
5) Chcete opravit všechno a každého
Někteří z nás jsou rození záchranáři a opraváři. Možná prostě
máte na všechno řešení. Ale všeho moc škodí. Jednoduše řečeno, životy jiných
lidí nejsou našimi projekty a jen proto, že bychom dokázali vyřešit problém,
neznamená to, že bychom měli. Odpovědnost má každý sám za sebe. Možná danou
záležitost ani jako problém nevidí.
Náprava: Někdy lidé nechtějí řešení ani posluchače. Můžeme se
zeptat: „Chceš o tom mluvit?“ Pokud řekne ne, nabídněte, že jste tady
pro něho, pokud změní názor. A pokud nás nepožádá o radu, jednoduše řekněte:
„Mám návrh, jak to vyřešit. Chtěla bys ho slyšet?“
Navíc
si uvědomte, že nemusíte všechny opravovat. Naučte se přijímat nedostatky lidí,
pomáhat jim, když jste o to požádáni a pokud je to nutné, ukončit vztahy s
lidmi, jejichž chování vás vyloženě negativně ovlivňuje. Není ve vašich silách,
abyste se zatěžovali problémy každé jednotlivé osoby. Každý má v životě svou
cestu.
6) Nevědomky
si libujete ve svých problémech
Někdy se stává, že něco díky svým problémům získáváme a proto
si je pěstujeme. I když je na jedné straně nenávidíme, připusťme si, že část
z nás si může na druhé straně užívat zvýšenou pozornost a péči od
ostatních. Sami jsme přesvědčeni, že hledáním pomoci se snažíme věci změnit,
ale ve skutečnosti se stav nemění. Našim přátelům to může přinášet spoustu
starostí. Samozřejmě je dobré, když se můžeme v těžké chvíli o někoho
opřít, ale není fér, když toho zneužíváme a vnášíme do jejich života samou
negativitu.
Náprava: Pokud se domníváte, že část vašeho života je
v troskách a stále o tom mluvíte, je čas se dát dohromady. Přimějte se
přestat mluvit o problému a jeho příznacích a místo toho ho skutečně začněte
řešit. Vzpomeňte si na dobu, kdy se vám dařilo, kdy jste měli svůj život pod
kontrolou a kdy jste se měli rádi. Vžijte se do toho pocitu a dělejte skutečně něco
proto, abyste byla opět tímto člověkem.
7) Myslíte si, že upozornění na něčí chyby jim pomůže se změnit
Jednou z nejhorších situací je ta, kdy někdo s dobrým úmyslem upozorňuje
na vaše chyby, protože si myslí, že vás to přiměje k nějaké akci. Může se
to týkat např. obtíží v duševním stavu, přírůstku hmotnosti nebo nedokonalé pleti. Pokud to děláte, vězte, že je to škodlivé a odcizující. Většina z nás si
je vědoma svých nedostatků. Sypání soli do rány způsobí jen více hanby a
úzkosti.
Náprava: Co byste mohla říct, bylo by něco jako: „Všimla
jsem že tě něco začalo trápit a jsem tady pro tebe, kdyby sis o tom chtěla
někdy promluvit.“ Pak už se k tomu nevracejte.
8) Každému říkáte, aby se na to podíval logicky
Přítelkyni se stane nějaká nespravedlnost a dostane se jí rady,
ať si to tak nebere. Pak je nejen zoufalá a smutná, ale navíc rozhořčená kvůli
racionální radě. Často druhým říkáme, když se nám svěří s nějakou
nepříjemnou zkušeností, ať už se tím netrápí, ať na to přestanou myslet nebo
ať se na to podívá logicky. Ale nemůžeme používat vždy jen racionální pohled,
kvůli tomu, že něčí pocity nechápeme.
Náprava: Jediný způsob, jak zvládnout své emoce a obtížné
situace, je procítit je. Musíme plně uznat jejich roli v našich životech. Nešťastné
situace se stávají a náš pohled na ně nemůžeme změnit nějakým mentálním
tlačítkem v hlavě. Místo toho, abyste někomu radila, ať prostě změní
způsob, jakým přemýšlí, jen si s ním sedněte a poskytněte mu citovou oporu.
Nechte ho, ať se vypovídá a nevynášejte žádné soudy. Někdy je to vše, co
potřebuje, aby získal zpět emoční rovnováhu a mohl začít řešit své problémy.
9) Nutíš svou pravdu ostatním
Když objevíme nějaké zajímavé řešení, chceme s ním obdařit
každého. Ať už je to tajemství hubnutí nebo nalezení duchovní spásy, doufáme,
že naši milovaní by z toho také mohli mít prospěch.
Zvlášť, když se díváme, jak si naši přátelé podle nás kazí život
nebo jaké mají obavy z posmrtného života. Cítíme se nuceni získat je pro svoje
přesvědčení. To ale není efektivní. Vnucovat někomu svoji pravdu může být
pociťováno jako nepříjemné a invazivní. Kromě toho, jen proto, že pro vás něco
funguje, neznamená, že to bude fungovat i pro někoho jiného.
Náprava: Nezapomeňte, že jste jejich milovaná, nikoli jejich terapeut.
Vaše role není je uzdravovat nebo zachraňovat. Jednoduše buďte pro ně nejlepším
příkladem, jak žít svůj život. Když je to bude zajímat a začnou se vás ptát,
můžete se podělit o své zkušenosti.
Pokud jste se našla v některém z předchozích odstavců,
nemyslete si, že by se to nedalo změnit. Porozumění a náprava vlastního
toxického chování rozvíjí empatii a pomáhá zlepšit vztahy s kamarády,
rodinnými příslušníky nebo partnerem.
Přidej první komentář