V současném světě se to doslova hemží různými falešnými
zprávami (tzv. fake news), které se zdánlivě tváří, jako ověřené informace. Klidně
se s vámi ale vsadíme, že o falešných památkách (tzv. fake sights) slyšíte poprvé. Nemusíte
ale mít strach, jejich návštěva vám nijak neuškodí! Naopak, často jde o místa, která stojí za to vidět.
1) Balkon Romea a Julie
V italské Veroně můžete najít romantický balkón, na kterém
se každý den vyfotí stovky zamilovaných turistů. Tento kouzelný architektonický
prvek prezentován jako místo, na kterém stála legendární Julie, ve skutečnosti
však byl postaven ve 20. století. Proslavil jej až film ‚Romeo a Julie‘ z roku
1968 od Franca Zeffirelliho.
2) Drákulům hrad
Překrásný rumunský hrad Bran je cílem nejednoho turisty,
který zatouží blíže poznat pevnost obávaného Vlada Napichovače. Ten v těchto
místech skutečně čas od času přebýval, hrad však nikdy nevlastnil a přízvisko
Drákulův je tedy v tomto případě přinejmenším nepřesné. Skutečné obydlí obávaného
knížete je od pevnosti Bran vzdálené asi 130 km. Za návštěvu ovšem nestojí,
příliš se toho z něj nedochovalo.
3) Most přes řeku Kwai
Známé dílo navnadilo mnoho návštěvníků Thajska k tomu,
aby si prohlédli legendární železniční most. Ten však v reálném životě
nikdy řeku Kwai nepřeklenul, pnul se totiž přes sousední řeku Mae Klong. V 60.
letech minulého století se ale místo stalo natolik oblíbeným, že byla řeka
přejmenována. Nyní se nazývá Kwai Yai.
4) Shangri-La
Novela Jamese Hiltona z roku 1933 a následný film,
který byl uveden v roce 1937, přilákaly pozornost k legendárnímu místu
zvanému Shangri-La. To se mělo údajně nacházet v Tibetu, autor novely ale
tuto zemi nikdy nenavštívil a místo si vymyslel. Město Shangri-La nicméně
můžete najít v Číně, opět jde ale pouze o způsob, jakým přilákat na turisty. Původní název města, které se přejmenovalo v roce 2001, je totiž
Zhongdian.
5) Domov Sherlocka Holmese
Fiktivní příběh detektiva Sherlocka Holmese dal vzniknout i
jeho legendární adrese ‚221B Baker Street, London‚. Ani ta ovšem není reálná, nijak to ale
nebrání tomu, aby ji dnes a denně vyhledávaly davy turistů. Ti míří k budově, na které je sice nápis ‚221B Baker Street‘, ve skutečnosti
však nese číslo popisné 239. Ostatně místo nemá ani reálný předobraz, v době,
kdy příběhy sira Arthura Conana Doyla vznikly, zde nebylo více než 100 domovních čísel.
Přidej první komentář