Lidský dotek je ve větší či menší míře součástí naší
kultury. Pro některé národy je běžné, že se lidé obejmou nebo políbí, když se
potkají nebo když se s někým setkají poprvé. Jsou to Španělé, Italové,
Francouzi, abychom jmenovali alespoň některé. Jiní lidé, jako například
Britové, jsou zdrženlivější, zejména vůči cizím lidem. Ať už jsme spíš konzervativní nebo otevřenější, při setkání
se obvykle pozdravíme podáním ruky. Tímto gestem dáváme najevo, že nejsme
ozbrojeni a nemáme špatné úmysly.
Doteky mezi dospělými v moderním světě byly potlačeny
nejrůznějšími předsudky. Bohužel lidé, kteří se ostatních rádi dotýkají,
riskují, že bude jejich chování přikládán sexuální podtext. Nesexuální dotek je ale způsobem, jak vytvářet pouta a
komunikovat. Naše dlaně jsou důležitým
prostředkem řeči těla. Skrytí dlaní před partnerem může znamenat, že se snažíte
něco ukrývat. Tady jsou čtyři důvody, proč potřebujeme v každodenním životě více používat doteky:
1) Stačí jedno objetí denně a nebudete potřebovat lékaře
Existuje mnoho neuvěřitelných výhod dotýkání. Objetí nám nejen
dělá dobře po citové stránce – je dobré i pro naše zdraví. Nedávný výzkum
ukázal, že pravidelná objetí snižují srdeční frekvenci a krevní tlak člověka. Nejde
jen o krátkodobý účinek. Objetí nás učiní obecně zdravějšími a šťastnějšími.
Bylo také prokázáno, že milující platonický dotek, jako je objímání, posiluje
imunitní systém, snižuje stres a úzkost.
„To, že vás obejme člověk, kterému důvěřujete, může působit
jako účinný prostředek k vyjádření podpory, a častá objetí mohou být účinným
prostředkem ke snížení škodlivých účinků stresu,“ říká Sheldon Cohen, profesor
psychologie na universitě Carnegie Mellon.
Můžete mi věřit, že objetí od cizího člověka mohou působit
stejně pozitivně. Existuje jeden muž, který zasvětil svůj život rozdávání
objetí druhým lidem. Ken Nwadike ml., také známý jako „chlapík, který rozdává
objetí”, je americký dokumentarista a mírový aktivista, jehož díky projektu Free
Hugs Project zná celý svět.
„Zjevný ochranný účinek objetí lze přičíst samotnému
fyzickému kontaktu nebo tomu, že objetí vyjadřuje podporu a intimitu. Ať tak či
onak ti, kteří se více objímají, jsou o něco více chráněni před infekcí.“
2) Fyzický kontakt posiluje týmovou soudržnost
Když se někoho vhodně dotkneme – potřesením rukou, vyjádřením
souhlasu plácnutím dlaní o dlaň nebo poklepáním na záda – dáme mu neverbální
zprávu o podpoře a spolupráci. Výhody těchto gest jsou na úrovni osobní i
ekonomické.
Daniel Keltner, profesor psychologie na Kalifornské
univerzitě v Berkeley, studoval vliv doteku v kontextu basketbalových týmů NBA.
Jeho výzkum zjistil, že týmy, jejichž hráči se víc navzájem dotýkají, častěji
vyhrávají. Mohlo by to totéž platit pro účetní oddělení na vašem pracovišti
nebo sdružení rodičů ve škole vašeho dítěte?
Možná, ale buďte opatrní, když se dotýkáte spolupracovníků,
protože vaše gesta povzbuzení a podpory mohou být nesprávně interpretována jako
obtěžování.
3) Fyzický dotek podporuje pocit důvěry a bezpečí
Fyzický dotek je velmi důležitý. Jak je uvedeno výše, podání
ruky bylo odedávna přijímáno jako univerzální gesto dobré vůle a otevřenosti.
To je důvod, proč mnoho lidí určuje něčí důvěryhodnost podle způsobu, jakým
dotyčný podává ruku. Personalisté jsou v tomto ohledu dokonce školeni, a podle
podání ruky posuzují vhodnost kandidáta při přijímacím pohovoru.
Neurovědec Edmund Ross zjistil, že fyzický dotek aktivuje
mozkovou orbitofrontální kůru, která souvisí s pocity odměny a soucitu. Daniel
Keltner tvrdí, že „studie ukazují, že dotek signalizuje bezpečí a důvěru, a to
nás uklidňuje. Jemný dotek, pohlazení a mazlení způsobuje vylučování „hormonu štěstí“.
4) Lidé, kteří mají mnoho fyzických kontaktů, jsou méně
násilní
Bylo vědecky prokázáno, že děti, které nezažijí dostatek
láskyplné fyzické náklonnosti, jsou náchylnější k násilí, jakmile dosáhnou
dospělosti. Neuropsycholog James W. Prescott zjistil, že násilí ve společnosti
často koreluje s nedostatkem důrazu na pouto mezi matkou a dítětem. Pokud je dítě
od malička častováno doteky a mazlením, je jeho mentální a motorický vývoj nesrovnatelně
rychlejší než u dětí, kterým se doteku tolik nedostává. Když dítě zažije
láskyplný dotek, je podporována jeho emoční stabilita, a má menší tendence
k agresivitě vůči ostatním jedincům i v dospělosti.
Náš nedostatek nesexuálního fyzického doteku je větší
kulturní problém, než si myslíme.
Mark Greene tento fenomén výstižně popsal ve svém článku pro
časopis The good Men Project s názvem Dotyková deprivace: Jak
homofobie okradla všechny muže o dotyky. „Dotýkání je zcela zásadní“, napsal.
„Svého synka často hladím a objímám. Sedává mi na klíně. Snažím se ho fyzicky
dotknout, kdykoli ho pozdravím. Fyzické spojení, které s ním mám, mě v životě
transformovalo a naučilo mě být citlivou lidskou bytostí a otcem.“
Lidský dotek má tedy dalekosáhlý fyzický a emocionální
přínos, je důležitý pro všechny věkové kategorie od dětí až po seniory. Bohužel
je realita taková, že jak dospíváme a stárneme, dotýkáme se čím dál méně. Dotek
je však velmi významnou součástí vztahu jak k sobě, tak k ostatním.
Naučíte-li se ho postupně a přirozeně dávat i přijímat, budete se cítit
šťastnější.
Naneštěstí současná epidemiologická situace blízkým fyzickým
kontaktům moc nepřeje. Věřme, že se podmínky brzy zlepší natolik, že se budeme
moci zase bez obav obejmout: Jak lidi zdvořile
požádat o dodržování odstupu na veřejnosti
Přidej první komentář